středa 2. října 2019

Unboxing: Můj super box - Food říjen 2019

Máme tu říjen a s ním i další unboxing food boxu. Nějak se to sešlo všechno naráz a nestíhám ochutnávat všechny novinky, které mi doma přistály. 

Nejvíc mi udělala radost veganská majonéza od Hellmann's po které již pokukuji od doby uvedení výrobku na trh. I když to není zase tak dávno. Veganské majonézy nám chutnají víc, než ty klasické a proto jsem ráda, že mohu vyzkoušet i tuto. ⏩Dalším překvapením jsou hned dvě novinky, které zatím nelze koupit v marketu a proto se jedná o exkluzivní příležitost ochutnat výrobky jako jeden z prvních. Prvním jsou sterilované okurky bez konzervantů a umělých sladidel. Tento produkt bude k dostání až v průběhu roku 2020. Vegetariánské kuličky v rajčatové omáčce od Knorr jsou sice polotovar, ale složení nemají zase tak špatné a sůl s kořením je dokonce na posledních místech. Lze jej koupit až v půlce října, jen a pouze v Tescu. ⏩Lipton Bio zelený čaj Green Nature se velice hodí k tomuto období, kdy bych nejraději zalezla do horké vany a vylezla až na jaře. ⏩Organický snack pro malé děti budou věnovány, protože mi bohužel takové výrobky nechutnají a lepí se mi na zuby. Daruji je kamarádce pro malou cácorku. ⏩S Bonduelle strouhanou zeleninou již zkušenosti mám z předešlých boxů. Nekoupila bych je, protože si myslím, že takové produkty podporují lidi k pohodlnosti. Navíc koupit mrkev či celer a nastrouhat, přijde rozhodně na menší částku. ⏩Špagety se vždycky hodí a Adriana je docela dobrá značka. Sice jsem si koupila nedávno v bezobalovém eshopu, ale i tyto využiji. ⏩Pochutiny, které přišly postupně zezobeme s manželem, protože je jinak do domácnosti nekupuji a je to trochu jako svátek. 

Dle mého soudu se food řijen od Super boxu určitě povedl na jedničku. Každý si přijde na své a vše se v domácnosti využije do posledního kousku. Obaly budou řádně vytřízeny, kromě skleničky a plechovky. Sklenici si nechám na další využití a plechovku upravím na květináček na jaro. 

Jak jste byli spokojeni s boxem tohoto měsíce? Budu ráda za Vaše postřehy.





pondělí 30. září 2019

Beze stopy Olomouc (nový bezobalový obchod)

Možná si vzpomínáte, že jsem zde přidávala příspěvek o bezobalovém obchodě, na který jsem přispívala finančně. →https://zijemesrozumem.blogspot.com/2019/05/chytre-ceske-hlavicky-beze-stopy-olomouc.html

A JE TO TADY! 

Paní projekt vyšel a dnes se konala otevíračka. Musela jsem nakouknout dovnitř, i když jsem neměla bohužel moc času, abych si obchod pořádně prohlédla a něco koupila. Ale cítila jsem se velice příjemně a myslím, že si každý přijde na své. V sortimentu najdete jak potraviny na váhu, stáčenou drogérii, tak i potřeby do kuchyně, bezobalovou kosmetiku..
Jsem ráda, že jsem mohla takový projekt aspoň trochu podpořit a velké dík patří paní Aleně, která za tímto obchodem stojí. Přijďte ji podpořit na ulici Komenského 14. Nákupem ušetříte nějaký ten obal a tím i přírodu. 






Unboxing: Brandnooz box září 2019

Momentálně se budu snažit dohánět resty tady na blogu, jelikož jsem tomu od začátku roku fakt moc nedala. Nejvíc jsem aktivní na mém instagramu, najdete mě pod přezdívkou Žijeme s rozumem a nebo rovnou klikněte na odkaz → https://www.instagram.com/zijemesrozumem/

Zrovna jsem se vrátila z pošty a přitáhla jsem si domů nový Brandnooz box. Jak už jsem psala do příspěvku na instagramu, vím, že to není ani trochu Zero Waste a porušuji tím snad svoje všechny přesvědčení, ale nebudu skrývat, že mám nějaké své neřesti, když to patří k mému životu. Zero Waste by neměla být tortura, ale postupná cesta, která nás vede k sebezdokonalování.



Mám úchylku na boxy s překvapením, obzvlášť teda ty s jídlem. Objednávám si celkem tři a jedním z nich je už zmiňovaný Brandnooz box, který je už dost profláknutý, ale dokáže mě stále něčím mile překvapit. Minule to bylo boxem s ekologickou drogérií. 


Box září je trochu prázdnější než obvykle, ale přijde mi, že se snaží dávat víc kvalitních výrobků než v minulosti. Dříve bylo hodně polotovarů, bujónů apod. 
Aktuální box obsahuje:

Mentos žvýkačky (měla jsem příchuť pure breath) - Na žvýkačkách je sice napsané, že jsou bez cukru, ale ve složení je psáno šest sladidel. Jsou vyrobené v Turecku.

Jihlavanka Café Arabica (dostala jsem praženou mletou variantu). Na obalu je psané, že zrna kávy pochází převážně z Latinské Ameriky a tradičním způsobem je praží v Německu.

Bix To Milk - jedná se o absolutní novinku na trhu. Ovesné pečené tyčinky slazené pouze medem. Byla mi doručena verze s chia a dyňovým semínkem. Vyrábí je firma Bona Vita v ČR. Krabička je papírová, to je fajn, ale vevnitř jsou tyčinky balené po dvou v hliníkovo-plastovém obalu? Nemohla jsem nikde najít z čeho se skládá. Na krabičce je pouze, že krabička je z papíru. Jsou určené do mléka nebo jogurtu, kdyby jste si je chtěli dát jen tak, museli by jste mít dobré zuby. Zkusila jsem je a jsou na chuť velice dobré a nejsou skoro vůbec sladké, což je u mě plus.

Cacaolat Noir- tuhle novinku jsem už chutnala, když mi přišla v Můj super box. Tentokrát mám jinou příchuť, takže se těším na další verzi tohoto kakaového nápoje. Prodává se v malinkaté plastové lahvičce, kterou určitě nebudu hned vyhazovat, ale využiji ji na pití. Vyrábí se ve Španělsku a je bezlepkový.

Pedro Frujty želé bonbóny - také novinka na trhu. Želé jsou bez přidané barvy a bez palmového oleje. Chutnají dobře, ale možná jsou jen mé chuťové pohárky nadšené, že dostanou konečně bonbónky. Jsou vyrobeny v ČR.

Bombus Raw energy maracuja and coconut - Ovocná tyčinka vyrobená z přírodních surovin bez tepelné úpravy. Tyčinky znám, ale moc mi nejedou. Oceňuji jejich kvalitní složení i to, že jsou vyráběné v ČR.

Blink bonbóny - Mentolové bonbóny balené v čupr krabičce, kterou miluju, ale mrzí mě, že jsou ještě zabalený v plasťáku.

Granko, kakaové mléko - Kakaové pitíčko od Nestlé

⇨ jako bonus dorazil časopis Bylinky, dva vzorky studených čajů od firmy Ahmad Tea (s nimi mám zkušenosti z minulosti) a z věrnostního programu jsem si vybrala dvě krabičky máčených Oreo sušenek.


⏩Máte nějaké neřesti, kterých se nedokážete vzdát? A jak jste spokojení s Brandnooz box září?⏪


úterý 10. září 2019

Rajčatová válka

Nové prostředí našeho bytu jako by si přímo říkalo o danou situaci. Při poslední návštěvě rodičů ve vedlejší vesnici jsem si všimla obsypaná rajčata, až se rostliny samou vahou kácely k zemi. Nemohla jsem se na to dívat. Vzala jsem si krabici a šest kilo rajčat si přivezla domů ke zpracování. Ale co z nich udělat, že?

Jako první každého určitě napadl kečup. Dala jsem se teda do jeho výroby a tím se "zbavila" 2 kg rajčat.
Na výrobu domácího kečupu bude potřeba:


  • 2 kg rajčat
  • 250 g jablek
  • 250 g cibule
  • 1 lžička sladké papriky
  • 1 chilli paprička
  • 150 g třtinového cukru
  • 30 g soli
  • 3 lžíce octa
  • špetička skořice na ovonění
  • 4 celé hřebíčky
Všechno jsem nakrájela na menší kousky, zhruba jak mi to přišlo pod ruku. Bude potřeba určitě velký hrnec do kterého se všechny uvedené ingredience vlezou. Zhruba hodinu a čtvrt jsem nechala vše svému osudu na mírném ohni (mám plynový sporák). Je potřeba občas promíchat a kontrolovat zda se zespodu nepřichytává. Poté jsem vše rozmixovala ponorným mixérem a nechala ještě chvíli zhoustnout. To záleží jakou preferujete konzistenci. Nakonec nebylo ani třeba pasírovat. Rozhodla jsem se, že to mohu používat i jako omáčku na těstoviny, když bude potřeba rychlá večeře. Úplně poslední fáze je zavařování. Záleží na vašich zkušenostech a spotřebičích.

Ale co dál? Napadl mě nedávný příspěvek od https://www.nakupujemespolecne.cz/, který přidávala na svůj instagram. Pečená rajčata, jednoduché, rychlé a vynikající. Měla jsem hodně malinkých rajčátek, které stačilo přeříznout vejpůl a byly velikostně úplně perfektní. Na balkóně mi blázní bazalka i oregano. Šupla jsem je tam. Trochu soli, dle chuti a zalít podle oka olivovým olejem. V pekáčku nechat péct v troubě, dokud rajčata nepustí šťávu a jsou lehce sem tam hnědé. Napěchovat sklenice a zavařit.


Nakonec jsem si naordinovala rajský protlak. Většinou se dá koupit jen v plechovkách a zřídka narazím na skleničky. Zbytek rajčat jsem teda nakrájela, povařila, rozmixovala a napěchovala do skleniček. Kdo chce může i propasírovat, ale já jsem nechala tak. 
Jsem ráda, že rajčata nepřišla vniveč a já tím ušetřím pár rajčatových nákupů a spolu s tím i několik obalů. V zimě si při otevírání vlastního výrobku vzpomenu na voňavé léto, zaneřáděnou kuchyň a mé první boje s horkovzdušnou troubou. =)




neděle 28. července 2019

Retro marmelády


Pocházím z malé vesničky, kde se zastavil čas. Kohouti kokrhají jak o život, většinou nepotkáte na ulici živáčka a je tam krásné ticho. Teda, až na ty kohouty. Proto jsme se rozhodli koupit na vesnici byt a přestěhovat se zpátky, z ruchu města, do nám více vyhovujícího prostředí.
Ale zpátky k marmeládě....


Proč retro? Hned vysvětlím. Děda dělal pořádek ve spižírně a jelikož se u nás nic nevyhodí, našel jen archivní marmeládu, která je starší než já a po chuti není poznat oč se jedná. Požádali mě s mamkou o pomoc při vaření marmelády nearchivní. A jelikož se letos urodilo hodně meruněk, bylo jasné, jaká to bude.




Zapomeňte na moderní přístroje. Hezky se posadit ke kýblu, vypeckovat, zvážit na retro váze (ne, u nás neexistuje digitální váha), šup do plechového hrnce a na plotnu.


Hledala jsem pro inspiraci recepty na internetu, ale docházím k názoru, ze nejlepší je vařit dle vlastních chutí a smyslů. Stačí pouze ovoce, cukr (nepřeháněj!), ovocný pektin a dvě lžičky kyseliny citronové na dvě kila ovoce. Ovoce je dost sladké samo o sobě. Není třeba ho sypat na kila.



No, ale hlava děravá, zapomněla jsem doma kyselinu citrónovou. Žádný problém, mamka lovila ještě v zásobách po babičce a našla jedenáct let starou. No co, říkala jsem už že se u nás se nic nevyhodí? Takže je v marmeládě.

Povedla se nám, je výborná! Takže nekupujte zbytečně přeslazenou, bůh ví odkud, hmotu nevalné chuti a udělejte si zásobu do příštího roku dokud je z čeho. Výroba zhruba 25 sklenic nám zabrala dvě hodiny.



pondělí 15. července 2019

Domácí sirupy

Zhruba za dva měsíce nás čeká s manželem stěhování do nového vlastního bytu. Nebyla bych to já, kdybych si už nezačala vybavovat novou kuchyň a hlavně spižírnu, kterou konečně budu vlastnit. Původně bylo v plánu jít na samosběr jahod a posléze udělat zásobu domácích marmelád, jenže při představě tahání dalších kil v krabicích při stěhování jsem si řekla, že počkám do příštího roku.

Co jsem si však nemohla nechat ujít byla čerstvě utržená česká levandule v nabídce na rohlik.cz a do košíku mi přistály i svazky české máty. Rozhodla jsem se pro domácí levandulové a mátové sirupy.

Výroba je vcelku jednoduchá. 

Na levandulový sirup si připravte:
➜60 g levandule
           ➜1,5 l převařené vody
              ➜20 g kyseliny citrónové
                                            ➜1-1,5 kg cukru

Levanduli jsem zalila v misce převařenou vodou, kterou jsem nechala zhruba 20 min zchladnout. Přidala jsem kyselinu citrónovou a zamíchala. Až byla voda studená, mísu jsem přikryla voskovaným ubrouskem a dala do lednice. Po 48 hodinách jsem levanduli zcedila přes jemné plátýnko do hrnce. Přidáme cukr a na mírném plameni necháme cukr zcela rozpustit. Nesmí bublat, aby jsme nevyvařily všechny užitečné látky.

(Pokud chcete fialkovou barvu sirupu, přidejte cukr bílý. Já ho doma nevedu, proto jsem přidala český řepný přírodní cukr. Proto mám i hnědý sirup.)

Nalila jsem ještě horké do sklenic a zavařovaček. Dnem vzhůru jsem nechala vychladnout.

Pro jistotu skladuji v lednici, jelikož nemám zatím zkušenosti se sterilizací. Chuť sirupu je decentní a velmi aromatická, takže opatrně s dávkováním. Se sirupem lze připravovat domácí limonády, nalít do čajem či přidat do buchty, aby jsme ji udělali zajímavější.


Na mátový sirup je třeba:

➜100 g máty
➜350-500 g cukru
➜1 l vody
➜15 g kyseliny citrónové


Mátu s vodou jsem 15 minut nechala zahřívat na tom nejmenším plameni. Poté jsem směs odstavila a nechala pár hodin macerovat. Hrnec jsem dala znova na oheň, přidala kyselinu citrónovou a cukr. Přivedla jsem sirup k varu za stálého míchání. Opět je třeba nalít ještě horké do sklenic či zavařovaček a dnem vzhůru nechat vychladnout. 

Zde jsou mé první sirupy v životě. Dělala jsem je, aby mi vyhovovali chuťově, proto je třeba při výrobě ochutnávat, jestli není pro Vás moc/málo sladký.


Hodně zdaru =)

úterý 7. května 2019

Chytré české hlavičky: Beze Stopy Olomouc

Ráda podporuji šikovné lidi nejen recenzemi na blogu, ale občas přispěji i finančně. Nedávno mě zaujal nápad paní z Olomouce, která právě zde chce rozjet moderní a ekologickou prodejnu Beze stopy. 


Prodejna bude podporovat životní cestu jménem Zero Waste prodejem ekologických a bezobalových produktů. Také se chce aktivně podílet na zlepšování životního prostředí. Část vybraných peněz půjde dokonce na výsadbu stromů kolem Olomouce.
Paní bude podporovat české zemědělce, výrobce lokálních značek, ekologické papírnictví, stáčenou drogerii, potřeby do domácnosti a bezobalové potraviny.

Přesně takovou prodejnu zde potřebujeme a nápad se mi moc líbí. Proto ji chci podpořit i tímto článkem, aby se ji částka podařila vybrat a svůj sen mohla začít realizovat.

Více informací naleznete zde https://www.hithit.com/cs/project/6203/beze-stopy-olomouc-ekologicky-obchod-s-presahem?fbclid=IwAR0s8-RzwFP2nw80EAIyGW8QhIJqf_S1_kTfzFiXGYx1XJwjp42igapfG2E

Můžete přispět jen tak a nebo si vybrat za příspěvek svou odměnu, která bude zaslána po vybrání částky.

Děkuji za přečtení.

Šikovné české ručičky: Další nákupy na fler.cz a změny v domácnosti

Jak se náš život bez plýtvání stupňuje je potřeba ho zdokonalovat a dostávat na vyšší level. Dochází zásoby "jednorázovek", které jsem si nakoupila ještě v době před Zero Waste a konečně nastal čas na objednání. Kam jinam bych já šla než na fler.cz.

Ráda bych Vám dala pár typů na další změny v domácnosti, které je však potřeba dělat postupně a hlavně s rozumem. Jakmile chceme změnit vše najednou je to akorát na palici. Důležité je také hledat ve všem kompromisy. 

➜sprchové gely jsme vyměnili za tuhá mýdla
Vyzkoušeli jsme přírodní mýdla, ale zjistili jsme, že z dlouhodobého hlediska to není pro nás udržitelné. Domluvili jsme se s přítelem na kompromisu a zatím kupuji komerční tuhá mýdla v papírové krabičce. Nejsem s tímto krokem zcela spokojená, ale pár výhod to přece jen má. Nevysušují pokožku jako tekuté sprchové gely. Jsou rozhodně několikanásobně levnější a vydrží déle. Budu však i nadále hledat více přírodnější verze. Nevzdávám to.
K tuhému mýdlu bylo potřeba pořídit mýdlenku, ale samozřejmě ne lecjakou z obchodu. Pořídila jsem si keramickou ze dvou kusů od paní Marie Mikulové, která vyrábí nádherné věci ⟹ https://www.fler.cz/marie-mikulova

alobal za voskované ubrousky 
Bezvadná věc! Ale podnadpis je trošku zavádějící. Voskované ubrousky se nesmí používat na teplé, protože by ztrácely svoje vlastnosti. Dají se používat na přikrytí studeného jídla (pekáčku s buchtama), zabalení svačiny, zabalení sýru či zeleniny v ledničce. Vzory jsou nápadité a veselé, takže při pohledu lahodí očím. 
Nákup od Jíti Šití. Tři voskované ubrousky, šest látkových kapesníků a bavlněná utěrka.

➜igeliťáky za látkové pytlíky
Sáčky v dnešní době tvoří den většiny lidí. Cesta začíná už v obchodě, kde do nich strkáme pečivo, ovoce a zeleninu a někteří i všechno ostatní. Doma v nich pečivo uchováváme, poté si uděláme svačinu a zase ji strčíme do dalšího pytlíku. Když je vyměníme za látkové, či polyesterové, které jsou praktičtější hlavně na nákup, snížíme tím větší část produkce plastu v naší domácnosti. 
Doma uchovávám pečivo v dvouvrstvých pytlících, které jsou tvořeny z bavlny a lnu.(Pozor! Myslím tím kvalitní pečivo, ne rozmražené polotovary ze supermarketu. Ty nezachrání nic.)
Na nákup si beru látkové a polyesterové sáčky, které udrží bez úhony i kilo jablek. A svačinu si do práce beru také v látkových pytlících. Vše mám kvalitní šité od šikovných ručiček z fleru.
Nákup od Green Pin. Látková taška s kapsičkou na pytlíky na nákup. Dvouvrstvý pytlík na pečivo a voskovaný ubrousek.
Od Sladkevanilky mám doma tyto nádherné lněné pytlíky na svačinu a pečivo. A trio uzavírá přírodní utěrka.


➜igelitky za látkové tašky
Upřímně, ty kupované v obchodě stojí za prd. Zaplatíte za ně sice pár korun, ale po pár použití jsou buď natržené a nebo nevábného vzhledu. Proto jsem si radši připlatila za poctivou práci. Mám jich hned několik od různých šikovných ručiček a ani jedna mě zatím nezklamala. A věřte, že kvalitní taška se pozná už na první pohled. Navíc jsou originální.
Tašky od Galerie plné nápadů.
Látková taška, síťovka a pytlíky na nákup od paní Jarky.

papírové kapesníky za látkové
Pokud jste pomysleli na látkové kapesníky po babičce, je to taky cesta, ale ne každému vyhovují komunistické vzory. Poslouží, ale moc parády neudělají. V dnešní době lze sehnat látkové kapesníky, které jsou praktické svou velikostí, takže nemáte pocit, že smrkáte do plachty a i tu parádu udělají svými krásnými vzory. 
Kapesníky pro přítele od Láry Fáry a pratelné houbičky na nádobí.
➜houbičky na nádobí za pratelné
S touto změnou jsem dlouho otálela a funkčnost budu teprve testovat, ale líbí se mi už jen představa, že po pár umytí nádobí nebudu muset smradlavou a polorozpadlou drolící se houbičku vyhazovat, ale jen ji přeperu v ruce nebo hodím k prádlu a jedeme dál. 
➜pečící papír za umývatelnou fólii na pečení
Lámala jsem si hlavu, jak přestat používat pečící papír. Ano, mohu plechy vymazat a vysypat, to samozřejmě dělám, ale nejde to vždy. Třeba když peču domácí müsli musím na plech něco dát. Potom jsem narazila na pojem pečící fólie. Vyšla mě na nějakých 160 Kč, takže je počáteční investice trošku větší než u pečícího papíru, ale po použití se dá jen utřít a nebo umýt a dá se znovu používat. Takže se neplní koš použitým pečícím papírem a nebude potřeba už další kupovat. 



Dovolte mi pár odkazů na výrobce těchto krásných věcí. Budu ráda, když nakouknete. 

⟹u Green Pin najdete vše potřebné. Voskované ubrousky, látkové kapesníky, pytlíky na pečivo, pytlíky na nákup a vše na co si vzpomenete. https://www.fler.cz/shop/green-pin
⟹krásné voskované ubrousky, látkové kapesníky a mnoho dalšího https://www.fler.cz/shop/jiti-siti
⟹Sladkavanilka má nádherné ručně šité věci ze lnu https://www.fler.cz/shop/sladkavanilka
⟹Od Galerie plné nápadů mám doma nádherné tašky na nákup https://www.fler.cz/shop/galerie-plna-napadu
⟹Obchůdek Láry Fáry má také vše potřebné a hlavně látkové pratelné houbičky https://www.fler.cz/shop/lary-fary-shop
⟹Paní Jarka šije krásné tašky a pytlíky na nákup. https://www.fler.cz/shop/jarka61

sobota 27. dubna 2019

Šikovné české ručičky: České Ghíčko

První ze svých článků na blogu jsem věnovala firmě Living spoon a mimo jiné i jejich výbornému přepuštěnému máslu Ghí. Není to však jediná značka přepuštěného másla, které kupuji. 


Ghí mi nesmí chybět ve spíži, protože je to většinou můj každodenní pomocník při vaření. Další mou oblíbenou značkou je ⤍ České Ghíčko. Oblíbila jsem si ho nejen díky samotnému přepuštěnému máslu, ale také výborným pomazánkám a to především Ghítele. Používám jí jako náhradu za známou lískooříškovou pomazánku, na které byl přítel pomalu závislý. Museli jsme ji mít pořád při ruce, ale protože jsem se začala hodně zajímat o kvalitní stravování, českým výrobkům a Zero Waste, musela jsem hledat alternativu na palačinky ➦ Špaldové palačinky u nás prostě musí být s lískooříškovou pomazánkou. 

Vyráběla jsem si ji sama přímo z upražených lískových oříšků, ale nebylo to pro mě dlouhodobě udržitelné. Po pár marných pokusech, najít chuťově vyhovující pomazánku, jsem narazila právě na Ghítelu. Hned napoprvé jsme ji snědli k palačinkám celou. Což není zrovna věc ke chlubení, ale bylo to znamení, že jsem konečně našla vhodný výrobek. Při druhé objednávce mi v košíku přistály rovnou dvě, aby mohla být jedna v pohotovosti. 

Jen je škoda, že není zatím k dostání v litrovém kbelíku, stejně jako její kámoška arašídová pomazánka a čisté Ghí, protože věřím, že by jsme se o ni dobře postarali. Skleničky jsou však super na další skladování potravin a nebo na marmelády. Navíc není potřeba pracně drhnout etiketu, jen sejmeme, sníme, umyjeme a můžeme dál využít. 

Nenechala jsem si ani ujít příležitost vyzkoušet kosmetiku vyráběnou s přepuštěného másla. Vybrala jsem si konopný ghí balzám a budu testovat účinnost na naši suchou pokožku. Budu jen ráda, když najdu kosmetiku vyráběnou v ČR, která bude přírodní a ještě k tomu fakt pomůže. 

Ještě bych ráda v budoucnu vyzkoušela ochucené Ghí, láká mě hlavně Chilli ghíčko. Myslím, že to jídlo může dodat zajímavý nádech. 
Podělím se s Vámi o "recept" na červenou čočku, která se výborně hodí jako příloha k masu z lososa nebo lze jíst i samostatně. Na pánvi rozpustím lžíci ghí na němž usmažím na jemno nakrájenou cibuli, až zesklovatí přisypu dle porcí červenou čočku. (půlená je uvařená skoro hned, ale celá chce trochu času) Zalijeme vodou a nebo vývarem. Teď stačí jen kontrolovat až bude čočka uvařená, poté osolíme, opepříme dle chuti a můžeme podávat. 


💬Podělte se se mnou o recepty na které používáte Ghí, ráda vyzkouším. 😉

pátek 26. dubna 2019

Roste, rosteme, rostu!

Původně jsem chtěla příspěvek nazvat příhodně "Co přežilo moji péči?!", ale dala jsem si za úkol nebýt pesimistická, proto jsem použila optimističtější nadpis.

Rajčata, které to nepřežily.
Na konci února jsem přidávala příspěvek "Když nemáš zahradu ani balkón..." ,kde jsem podávala report o mých začátcích pěstitelské kariéry. Asi takhle.. rostlinka rajčat nepřežila ani jedna a pár druhů bylinek také ne. Navíc bylinky poskytla pohroma. Už jsem v minulém článku uváděla, že nemáme v nájmu parapety, proto jsem květináčky umístila na radiátor, aby se trochu slunila. Samozřejmě přítel byl tak dlouho opatrný, až se mu podařilo vše shodit. Přeživší jsem přesadila do velkého květináče a dala na bezpečnější místo. Ujala se hladkolistá petrželka, stejně tak kudrnka a sem tam i jiná bylinka.

Čím se mohu pochlubit jsou žampióny, kterým se daří mé pěstitelské záchvaty přežít.

Z čeho mám největší radost jsou rostlinky citrónovníku, které se mi povedlo přivést k životu z pecek bio citrónu.

Díky hodným lidem v mém okolí jsem doplnila svou zelenou sbírku o rýmovník, vavřín, meduňku a mátu. Momentálně se snažím vypěstovat i rostlinku z pecky bio mandarinky. Ale o tom až příště.

Správná dvojka - Vavřín s rýmovníkem v zádech


úterý 16. dubna 2019

Filmjölk a Villi - nekoneční kluci

Na blog jsem již psala postup k výrobě vlastního jogurtu. Jeho výroba je skoro bezpracná, ale narazila jsem ještě na bezpracnější způsob, jak si zajistit vždy čerstvé mléčné výrobky k snídani a ráda bych se s Vámi podělila se zkušenostmi.

Filmjölk a Villi jsou běžným mléčným produktem v severských zemích. Jak wikipedie hlásá, vyrábí se fermentací kravského mléka s různými bakteriemi z druhu Lactococcus lactis a Leuconostoc mesenteroides.

Pokud Vás láká představa "nekonečných" jogurtů v lednici, čeká Vás první krok a to sehnat si na naočkování kávovou lžičku Vildy a Fildy. Poptat se v okolí, jestli už je náhodou někdo "nechová" a nebo jednoduše sednout k internetu a rozhodit sítě, třeba ty sociální. Dají se sehnat za poštovné a nebo výměnou třeba za domácí kvásek. Určitě se někdo ochotný najde, kdo se rád podělí.Třeba ve skupině na fb Podomácku z darů Země aneb Jedové doupě v akci, která má velkou zásluhu na rozmnožení kluků nejen po ČR.
Tento úkol je nejtěžší, teď už stačí si jen nachystat dvě zavařovací sklenice a kluky si "namnožit". Stačí lžička Vildy nebo Fildy do sklenice, zalijeme ji mlékem a nebo i smetanou. Zamícháme plastovou lžící.
Pozor! Mléko i smetana musí být pasterizované, aby nám bakterie, které se přirozeně vyskytují v mléce, nenadělaly paseku. 

Sklenice přikryjeme plátýnkem nebo papírem a připevníme gumičkou nebo provázkem. Necháme je pracovat dva dny v pokojové teplotě na kuchyňské lince. Poté je dáme vychladit do lednice a můžeme užírat. Hotový produkt by měl vydržet v lednici zhruba 14 dní. Vždy si necháme trochu na dně a opět dolijeme mlékem. Proto se jim říká "nekonečné jogurty".

Může nás překvapit konzistence, která není typicky jogurtová, ale mírně se ze lžičky táhne. Nelze to přesně popsat, ale řekla bych, že to připomíná řídký puding.

Kluci se od sebe mírně liší, jak konzistencí tak i chuťově. Na internetu se uvádí, že Filda je mírně nakyslejší a jeho konzistence je tekutější. Vilda je zase méně výraznější a trochu hustší. Z mé zkušenosti popis konzistence sedí, ale chuťově mám kluky úplně naopak. Více mi vyhovuje Filda, kterého mám chuťově něco jako bílý jogurt. Tudíž nevýrazná mléčná chuť. Zatímco můj Vilda je kyselejší, asi jako kefír. Tak nevím, jestli se mi nepopletly očkovací kultury a nebo sklenice.

Dále se použití meze nekladou. Používáme jak jsme zvyklý používat jogurt, zakysanou smetanu, smetanu na vaření (ale nevaříme) a nebo jako již zmiňovaný kefír.

Baví mě zkoušet dosud nepoznané, ještě navíc, když to má za důsledek lepší stravování, méně plastových či jiných obalů v mé domácnosti a nemusím lézt do supermarketu =)


neděle 24. března 2019

Upeč si!

Byly doby, kdy neexistovala vyšlapaná cestička do marketu, ale bylo důležité předávat znalosti z generace na generaci. Upéct si vlastní chléb byl základ, který musela každá hospodyňka znát. 

Zástěra, všude kolem mouka a vonící pečivo v troubě. Pro někoho noční můra, představující hodiny uklízení a praní. Ale jsou i lidé jako já, kteří jsou v ráji, když můžou mít ruce zabořené v těstě. Bláznovství, když si pro něj mohu zajít do obchodu, že? Dá to tolik práce a toho času, než si založíte vlastní kvásek, než si zamaká rozkvas, těsto kyne, pak překládat a víte co? Je to úžasný pocit, když z trouby vytáhnete krásný voňavý bochník. Vytvoříte umělecké dílo, které můžete jako bonus sníst.
O založení kvásku a pečení vlastního pečiva je nespočet blogů a stránek. Také je dobré si pořídit nějakou knihu, jako třeba Ruce v mouce nebo Upečeno s láskou. Tam je popsáno vše potřebné.

Mé experimenty začaly pečivem s droždí a trvalo než jsem se vůbec odhodlala založit si vlastní kvásek. V podstatě jsem nakonec zjistila, že obavy nebyly na místě a není v tom nic složitého. Vrchovatou lžíci žitné mouky jsem zalila teplou vodou a vytvořila kašičku, která svojí hustotou připomíná hustší jogurt. Přikryla jsem kusem látky a zagumičkovala. Po pravidelném dokrmování žitnou moukou a vlažnou vodou, zhruba po dobu 14 dní, aby měl pořádnou sílu, jsem se dala na pečení. Měla jsem štěstí začátečníka a chleby se mi krásně daří. A nejen ty, občas se dám i na bagety, rohlíky...
Kvásek si uchovávám ve sklenici v ledničce. Občas se mi stane, že jej zapomenu nakrmit. Poté na mě Čenda (tak se prosím jmenuje) křičí z lednice svým acetonovým odérem, že by už jako jedl... Krmím ho dvakrát, až třikrát týdně a zatím bez problému prosperuje. Důležité je z něj odebírat do druhé nádoby, aby jste nekrmily regiment. Postačí lžíce kvásku. Zbylý samozřejmě nevyhazujeme, ale můžeme z něj udělat třeba krekry a nebo výborné lívance.
Upečte si vlastní boží dar. Je nespočet variací a lze i experimentovat. Se škvarkama, se slaninou, s cibulkou a nebo jen obyčejný s kmínem. Jedno mi věřte, lepší chleba, který si samy upečete, nikdy jíst nebudete.

 Kvásek dělá na rozdíl od kvasnic pečivo stravitelnější, nezpůsobuje nadýmání, déle zasytí a celkově je prospěšný pro náš nervový i svalový systém. Co je důležité, že nám déle vydrží. Uchovávám chleba v papírovém pytlíku, zabalím do bavlněné látky a následně do lněné látky. Schovám do chlebníku a celý týden odkrajuji měkký chléb, který mi ještě nikdy nesplesnivěl. Samozřejmě trochu okorává, ale nic dramatického. Když už Vám nebude po chuti, šlehnete ho do vajíčka a uděláte si chleba ve vajíčku. Samozřejmě lze koupit pytlíky přímo pro uchovávání pečiva a nemusíte to dělat tak složitě jako já.

Z kvásku lze upéct nespočet druhů pečiva. Peču převážně chleba, rohlíky a špaldové veky. Zbytkový kvásek můžeme použít na krkonošské kyselo. Lze využít i do sladkého pečení, jako je mazanec, vánočka, buchty...





Nebojte si pořídit nového domácího mazlíčka, který se Vám za vaši péči odvděčí výborným pečivem. Za málo peněz hodně muziky. 

pondělí 4. března 2019

Šikovné české ručičky: mySoap

V lednu jsem psala článek o svých nákupech na stránce fler.cz a jelikož zde nakupuji i nadále, rozhodla jsem se tématu věnovat i pár dalších článků. Tentokrát jsem oslovila několik svých srdcových prodejců ke spolupráci a díky jejich ochotě vzniknou další články v rubrice Šikovné české ručičky.


V prvním článku bych Vám ráda představila paní Andreu, kterou na fler.cz můžete najít pod názvem mySoap a stejně tak její výrobky přírodní kosmetiky.

Hledala jsem způsob jak zamezit vysychání naší pokožky a neustálému zhoršování stavu vlasů. Naše vlasy i tělo si lehce zvyknou na průmyslově vyráběné šampóny a sprchové gely, proto jsem začala kosmetiku více střídat, ale určitě nelze řešit problémy tímto způsobem donekonečna.
Na internetu se dá najít nespočet článků zabývající se drogérií a když zapátráte hlouběji, můžete narazit i na dost znepokojivé, což mě dovedlo k zamyšlení, jestli si chci vůbec na tělo "patlat" chemii. (Snažím se jíst co nejkvalitněji, ale na sebe si matlu srajdy, ach ta ironie. Čas s tím něco udělat!!) Pokud se chcete dozvědět více, doporučuji si přečíst například Pěnivé šampony a sprcháče: Velký omyl lidských koupelen.

Pátrala jsem na internetu po šetrnějším způsobu osobní hygieny a narazila jsem právě na mySoap. Chtěla jsem vyzkoušet více variant a zjistit, která z nich mi bude nejvíce vyhovovat. Měla jsem štěstí, lze si totiž objednat vzorečky mýdel. Vybrala jsem si 6 ks dle vlastního výběru a to - Březový šampon s hennou, Skořicové mýdlo, Avokádové mýdlo a šampón, Mrkvové mýdlo a šampón, Rakytníkové mýdlo a šampón, Olivovo-kokosové mýdlo a šampón, Tuhé mýdlo a šampón heřmánek a med. Plná mýdla lze objednat v různých provedení - 100 g, 80 g, bez obalu, v dárkové krabičce, s krásnou mýdlenkou, v látkovém i plstěném pytlíčku. Každý si přijde na své, protože rozmanitost je velice uspokojivá.
Velice rychle mi přišel doslova voňavý balíček, jehož vůně mě udivuje ještě teď po každém průchodu kolem poličky. Samozřejmě bez jediného plastu, v papírovém pytlíku a s papírovým proužkem na mýdle.

Testování daných produktů mi bude nějakou dobu trvat a proto se k nim v budoucnu vrátím v dalším článku. Zatím se mydlím Březovým šampónem s hennou. Vybrala jsem si jej za první oběť, protože obsahuje olej z černého kmínu, který omezuje maštění a zbavuje pokožku lupů a to já přesně potřebuji.
Nutno podotknout, že si paradoxně vlasy musí chvíli zvykat na přírodní mytí. Jsou zvyklé na chemické drancovaní a musí si obnovit jejich přirozenost (zjednodušeně řečeno). Jsem přesně ve fázi, kdy jsou mé vlasy všelijaké, ale zbavila jsem se většiny lupů (Což považuji za něco rovnající se zázraku).

Paní Andrea byla tak hodná a našla si chvíli zodpovědět mi pár otázek, protože jsem usoudila, že bude nejlepší "slyšet" i pár slov od výrobce. Závěr článku nechám tedy na ní.


Dobrý den paní Andreo, prozradíte nám jak jste se dostala k výrobě tuhých mýdel a šamponů?
"Mýdla vyrábím už sedmým rokem. Začalo to vánočním dárkem pro přátelé, kdy jsem hledala, jak využít mé bylinky ze zahrádky (a bylinkové čaje už všichni dostali:)), a objevila jsem mýdlo. Hned první mýdlo se mi povedlo a nadchlo natolik, že jsem v tom chtěla pokračovat.
Reakce přátel byla kladná a tak jsem začala studovat bylinky, na co jsou a jak působí na pokožku, vlasy apod. Docela mě to chytlo a začala jsem vymýšlet různé recepty a zkoušet mýdla na tělo i vlasy. Sháněla jsem veškerou dostupnou literaturu o výrobě mýdla a začala se více zajímat o proces výroby - techniky, jak mýdlo reague apod. Postupně se rozrůstali mí odběratelé a já se rozhodla (za podpory mých přátel), že bych mohla svá mýdla prodávat.
Je pravda, že od rozhodnutí po atestaci uběhla docela dlouhá doba (za trpělivost mých přátel velmi děkuji:)). Většinu času totiž věnuji svým třem dětem a jejich domácímu vzdělávání, taky zahrádce ... Ale tvořit mýdla, vymýšlet recepty, navštěvovat kurzy aromaterapie, seznamovat se s bylinkami a vše kolem toho mě baví, uspokojuje a přináší radost."

Všimla jsem si, že svůj sortiment rozšiřujete i o jiné výrobky, jako pomáda na rty, tělová másla, balzámy atd. Máte v plánu nějakou novinku, kterou by jste nám prozradila?
"Ke šlehaným máslům jsem se vlastně dostala díky dceřiným problémům s pokožkou, kterou jsme vyléčili vysazením veškeré běžné kosmetiky a používáním domácích šlehaný másel. Nyní na fléru přibudou ještě tuhé parfémy a na jaro plánuji uvést dva pleťové krémy - lehce tónující krém s propolisem (který je u mých známých velmi oblíbený) a krém na vrásky a červené žilky (byl vlastně vytvořen na objednávku a opravdu prý s problematikou červených žilek zabral, což mám radost:)). A to není vše...nechte se překvapit..."


Řekla by jste čtenářům, proč by se měla raději používat přírodní kosmetika a drogerie?
"Když procházím obchodem s drogérií a vidím tam tuhá mýdla za pár korun bez obsahu glycerínu (který vzniká přirozeně procesem zmýdelnění, ale z těchto komerčních mýdel je odebírán na jiné kosmetické účely a proto pokožku vysušují) a přeparfémované syntetickými oleji, tak mě to mrzí. Jakmile člověk vyzkouší přírodní mýdlo, chce něco změnit, cítí, že něco není v pořádku a chce to jinak, tak tu změnu na sobě pozná a už nebude chtít jinak. Ale na to si každý musí přijít sám a rozhodně nechci nikoho přesvědčovat, co je dobré a co ne. Navíc vše souvisí se vším a zrovna pokožka odráží zejména naši psychiku. Je potřeba nejen řešit symptomy (mám problém s pokožkou - volba přírodní kosmetiky), ale i příčinu (vyřešit, proč se mi to děje).

Pojďme se ale podívat na nějaké argumenty, proč třeba já konkrétně používám tuhé mýdlo:

- je vyrobeno procesem tzv. metodou za studena - takové mýdlo si zachovává všechny cenné složky, stává se jemnějším a uvádí se, že je velmi dobře tolerované i citlivou a suchou pokožkou či pokožkou s dermatologickými problémy.

- obsahuje kvalitní ingredience, pokud možno bio, oleje lisované za studena. Mýdla neobsahují živočišné tuky, nejsou v nich aromata a barviva, parabeny, stabilizátory, chemické tenzidy, konzervační látky apod. Pokud mýdlo stojí 10-15Kč co asi může obsahovat? Jsou to kvalitní ingredience? Jaké mají chemické látky účinky na pokožku?

- vůně mýdel je jemná, nevtíravá, přirozená... používám esenciální oleje - ani v jednom mýdle nenajdete syntetickou vůni či vonný olej. Vůně je oproti vůním z obchodu opravdu přirozená, povzbuzující...

- celý proces výroby mám pod kontrolou já sama - od sběru bylin, jejich sušení, výroby bylinných macerátů až po nákup ingrediencí. Veškeré mé výrobky jsou testovány v státním zdravotnickém ústavu.

- ekologická zátěž - kolik plastových obalů ze sprchových gelů vyhodíme? Po mýdle vám zůstane proužek papíru, který hodíte na kompost...

- a to nejdůležitější - jejich příznivé účinky na tělo, kladné reakce mých zákazníků, kteří cítí, jak se jim pokožka zlepšuje, příznivě působí na ekzémy, lupénky...někteří přestanou používat krémy, protože nevysušují pokožku a tak dále...

Takto bych mohla pokračovat dál a dál, ale jak jsem psala na začátku, každý si volí svoji cestu...Já bych jen na závěr dodala - zjišťujte si informace o ingrediencích na kosmetických výrobcích a jejich účincích na tělo a zhodnoťte, zda chcete jít touto cestou. Za zkoušku nic nedáte - zkuste to a pokud budete spokojení, máte vyhráno! Ve vaší koupelně se brzy vytratí veškerá komerční kosmetika a už nebudete chtít jinak:) A pokud se nechcete vzdát voňavých sprchových gelů a šampónů, poohlídněte se alespoň po těch šetrnějších k pokožce. Bude vám za to vděčná:)"

Andrea

úterý 26. února 2019

Když nemáš zahradu ani balkón...

..ale toužíš po vlastních výpěstcích. Momentálně se snažím vyřešit, jak vypěstovat vlastní bylinky a pár plodin, ale jak už nadpis napovídá nemáme momentálně v nájmu balkón a už vůbec ne zahrádku. Jako bonus nemáme ani jeden parapet, takže si budu muset poradit jinak (jsem přece holka šikovná). Naštěstí existují specializované obchody a stejně tak vychytávky přizpůsobené na pěstování v bytě.

Momentálně zkouším vypěstovat vlastní žampiony, několik druhů bylinek, jahody a dva druhy keříčkových rajčat. Ráda bych svou zahrádku časem nechala rozrůst na více druhů, ale velice mě omezuje místo, takže budu muset doufat, že se nám podaří v budoucnu mít vlastní opravdovou zahradu.

Na pěstování žampiónů lze koupit -žampiónovou zahrádku-, která tvoří krycí zeminu, podhoubí a poklop na dřevěnou bedýnku. Dle návodu vypadá pěstování velice jednoduše, takže jsem zvědavá jestli se mi podaří v bytě pár kousků vypěstovat. Na internetu lze najít více takových "zahrádek", takže stačí prozkoumat a mít odvahu vyzkoušet. 

 Dále jsem zasadila pár bylinek - bazalku, bazalku citrónovou, hladkolistou petrželku, kudrnku, pažitku, tymián, koriandr a majoránku. Bylinky jsou v mé kuchyni velice důležité, proto bych se chtěla naučit pěstovat co nejvíce druhů a hlavně - nezabíjet je.
 Mým novým pomocníkem je minipařeniště do něhož jsem si zasadila dva druhy keříčkových rajčátek a stáleplodící měsíční jahody.
Pokud se mi zadaří, přesadím si předpěstované sazeničky do velkých květináčů ke vchodovým dveřím. kde se bude dít vůle boží.





Budu i nadále mapovat dění ve svých květináčích a ráda se kouknu i na Vaše pokusy, které mi můžete posílat do komentářů pod příspěvek.


pátek 15. února 2019

Kde zatím sháním kvalitní, místní a bio potraviny?

Právě nejvíce řeším, jak nakupovat a "vyprodukovat" u toho co nejméně plastu. Zároveň chci jíst zdravě, přitom kvalitně, bio a pokud možno česky. A protože se chci naučit myšlení "Nehledej proč to nejde, ale jak to udělat..", hledám a hledám... možnosti, jak nakupovat a nezbláznit se.

Důležitou součástí pro mne bylo upravit si kuchyň (tu skladovací část) tak, abych mohla nakupovat suché potraviny ve větším množství. Nejen, že tím omezím plasty a další obaly, ale také to šetří čas a peníze.




1, rohlík.cz
..aneb potraviny přímo až pod nos.

Dříve jsme rozvážku využívali kvůli nákupu většího množství vod v PET. Co se snažím žít v duchu ZW jsme od pití balených vod opustili, ale oblíbila jsem si v rozvozu pár produktů a proto služby občas ještě využívám. Hodila se mi právě při jednom z chřipkových dní, kdy zásoby došly a já se necítila k výpravě za potravou.

Velkým plusem je nabídka českých farmářských produktů a výběr BIO. Třeba takové mandarinky v Eko balení, které dozrávají přímo na stromě? Lahoda, jiné už jsem odmítla nakupovat.

Plusem bych viděla i papírové tašky a papírové pytlíky, ale musím dávat velký pozor při výběru. Něco je v igelitu stále dodáváno.

Mínusem je pro mě pocit, že jsem rozežraná a líná. Pokaždé, když mi ochotný pán donese tašky až ke dveřím, necítím se dobře.


2, farmářské bedýnky
Poprvé jsem se odhodlala a objednala jsem si bedýnku od farmáře, který dováží i k nám do Olomouce. Konkrétně od Farmářské bedýnky.

Postavila jsem se venku do fronty a hned na první pokus jsem si ten pocit zamilovala. Navíc, když prodejce s vámi prohodí pár milých slov a je rád, že máte o jeho výrůstky zájem. V téhle chvíli začíná být nákup osobní a velice příjemný. Více než závody s košíky v supermarketu.

Navíc ani kousek plastu. Žádný okurek v plastové pláštěnce. Pán mě potěšil dotazem, zda nechci do bedýnky přihodit rozlomenou okurku navíc. Nehraji na estetičnost, takže jsem na dotaz kývla. Stejně je hned sníme.

Bedýnka i s dovozem mě přišla na 450 Kč.
Obsah: Brambory, mrkev, cibule, červená řepa, kapusta, celer, petržel, okurky, rajčata, špenát, hrušky, jablka, žampiony, dýně hokaido a kadeřavou petržel.

Chuťově mohu potvrdit, že je kvalita úplně někde jinde než v běžném obchodě. Rajčata i okurky nádherně voní a po ochutnání jsem si připadala, jako bych ji právě utrhla ze zahrádky. Jablka a hrušky krásně šťavnaté.

Těším se na další závoz.


3, sledování různých bazarů na internetu
Samozřejmě se takhle nedá udělat celý nákup, ale některé potřebné potraviny lze sehnat i tímto způsobem. Přebytky ze zahrad vidím na internetu již docela běžně. Vetšinou jde o vajíčka, jablka, brambory, ale narazila jsem v tomto týdnu i na domácí uzené klobásky, bylinky...
Dá to fušku všechno oběhat, ale posléze může mít člověk dobrý pocit, že si obstaral vážně domácí a kvalitní suroviny. Jako bonus je kontakt přímo s pěstitelem či chovatelem.

Já jsem si takhle nedávno přišla ke křepelčím vajíčkům, rýmovníku, klobáskám, bylinkám..

4, E-shopy - například pytlici.cz
Poprvé jsem vyzkoušela nákup na bezobalovém e-shopu pytlici.cz. Lákala mě představa bez plastového nákupu a zároveň i BIO kvalita, kterou daný shop nabízí.

Na zkoušku jsem si chtěla vybrat pár věcí, které rychle zužitkuji, ale nakonec jsem podlehla a můj první balík vážil 27 kg =D

Výběr je pestrý a lze si u hodně produktů zvolit gramáž, kterou Vám odváží přímo do papírových pytlíků nebo nasypou do skleniček.

Výhodou jsou možnosti objednat větší množství například mouky, ovesných vloček, kukuřičných lupínků apod. Ušetříte si tak pár cest do obchodu a také množství obalů, které by se po kilovkách určitě nakupily.

Pokud jste doposud váhali s objednávkou, doporučuji i tuto možnost bezobalového nákupu vyzkoušet. Já jsem určitě nenakupovala naposledy. Ani kousek zbytečného plastu a kvalita objednaného zboží mě rozhodně uspokojila více než nákup v marketu.





Pochlubte se i vy svým honem za kvalitními a bez plastovými nákupy.

středa 23. ledna 2019

Domácí jogurt skoro bez práce

K Zero Waste pro mě bezpochyby patří vlastní výroba, jelikož je jednak za málo peněz hodně muziky a také si můžete být jisti co právě konzumujete. Udělala jsem začátečnickou chybu a pořídila si jogurtovač. Ne ten elektrický, ale plastovou nádobu s víčkem a nějakým vrstvením stěn. Po pár hokusech mi docházela trpělivost a přemýšlela nad koupi jogurtů z farmy. Občas ještě koupím, ale rozhodně ve skle a menším množství.

Ale stal se zázrak a před pár dny paní Nika uveřejnila na svém blogu http://nika-travel.cz postup na jogurt bez jogurtovače. Dala jsem jogurtům poslední šanci a šla ohřívat čerstvé mléko.

Čerstvé mléko je základ, nejlépe od farmáře, ale pokud nemáte možnost, stačí v supermarketu obejít obloukem krabicovou obarvenou vodu a zamířit si to k chlaďáku, kde se usmívají v PET lahvi, či skle čerstvá mléka (ano, stojí dvakrát více, já vím). Já kupuji převážně ve skle, protože po využití obsahu nechci láhev vyhodit, ale použít dál.

"Skleněné lahve od mléka jsou elegantní a dostatečně velké na vodu. Etiketa se dá odstranit sloupnutím a nebo drhnutím. Dále do nich chci v sezóně dělat domácí sirupy."

Dále je potřeba pořídit si jogurt, který má napsáno v obsahu jogurtovou kulturu. Já jsem si pořídila Hollandii. Chuťově mám z toho jogurtu zatím nejlepší výsledky.

Půl litru mléka naliji do kastrůlku a na mírném stupni či plameni ohřívám dokud se nezačnou dělat malinkaté bublinky. Mimochodem po dlouhé době jsem viděla škraloup na mléku. Naposledy jako dítě, když jsem žila s rodiči na venkově. To byl venkov ještě venkov. Poté už i rodiče začali jezdit do supermarketu pro levnější krabicák. A já je po vzoru ve vlastní domácnosti slepě následovala. 
Do dřezu jsem si napustila studenou vodu a kastrůlek s horkým mlékem do něj vložila. Teď je potřeba zkoušet prstem po pár minutách, jestli ho v něm bez problému udržíte. V tuhle chvíli jsem do něj metlou zašlehala kávovou vrchovatou lžičku jogurtu. Zabalila do utěrky, položila na topení a šla spát. Je potřeba 8-10 hodin.

Ráno na mě čekal jogurt s příjemnou chutí a krásnou konzistencí. Do plastových krabiček, které si schovávám od jogurtů z farem jsem na dně dala lžičku domácí marmelády a zalila jogurtem. 

Hned jsem zadělala na další, tentokrát s čerstvého bezlaktózového mléka. Ovšem s laktózovou Hollandií, uvidím jestli se povede "bezlaktózo-laktózový."

Samozřejmě se dá mléko naočkovat i přímo jogurtovou kulturou, ale tu jsem ještě nezakoupila a zatím čerpám z ledničkových zásob. 

Dle mého soudu nestojí výroba domácího jogurtu skoro žádné úsilí a co čas? Dohromady asi půl hodiny, ani ne, protože čekáte než se ohřeje mléko, než vychladne.. no a potom za nás pracují breberky. Takže výmluvy typu "Nemám čas!" nejsou zcela na místě.