Upeč si!

Byly doby, kdy neexistovala vyšlapaná cestička do marketu, ale bylo důležité předávat znalosti z generace na generaci. Upéct si vlastní chléb byl základ, který musela každá hospodyňka znát. 

Zástěra, všude kolem mouka a vonící pečivo v troubě. Pro někoho noční můra, představující hodiny uklízení a praní. Ale jsou i lidé jako já, kteří jsou v ráji, když můžou mít ruce zabořené v těstě. Bláznovství, když si pro něj mohu zajít do obchodu, že? Dá to tolik práce a toho času, než si založíte vlastní kvásek, než si zamaká rozkvas, těsto kyne, pak překládat a víte co? Je to úžasný pocit, když z trouby vytáhnete krásný voňavý bochník. Vytvoříte umělecké dílo, které můžete jako bonus sníst.
O založení kvásku a pečení vlastního pečiva je nespočet blogů a stránek. Také je dobré si pořídit nějakou knihu, jako třeba Ruce v mouce nebo Upečeno s láskou. Tam je popsáno vše potřebné.

Mé experimenty začaly pečivem s droždí a trvalo než jsem se vůbec odhodlala založit si vlastní kvásek. V podstatě jsem nakonec zjistila, že obavy nebyly na místě a není v tom nic složitého. Vrchovatou lžíci žitné mouky jsem zalila teplou vodou a vytvořila kašičku, která svojí hustotou připomíná hustší jogurt. Přikryla jsem kusem látky a zagumičkovala. Po pravidelném dokrmování žitnou moukou a vlažnou vodou, zhruba po dobu 14 dní, aby měl pořádnou sílu, jsem se dala na pečení. Měla jsem štěstí začátečníka a chleby se mi krásně daří. A nejen ty, občas se dám i na bagety, rohlíky...

Kvásek si uchovávám ve sklenici v ledničce. Občas se mi stane, že jej zapomenu nakrmit. Poté na mě Čenda (tak se prosím jmenuje) křičí z lednice svým acetonovým odérem, že by už jako jedl... Krmím ho dvakrát, až třikrát týdně a zatím bez problému prosperuje. Důležité je z něj odebírat do druhé nádoby, aby jste nekrmily regiment. Postačí lžíce kvásku. Zbylý samozřejmě nevyhazujeme, ale můžeme z něj udělat třeba krekry a nebo výborné lívance.
Upečte si vlastní boží dar. Je nespočet variací a lze i experimentovat. Se škvarkama, se slaninou, s cibulkou a nebo jen obyčejný s kmínem. Jedno mi věřte, lepší chleba, který si samy upečete, nikdy jíst nebudete.

 Kvásek dělá na rozdíl od kvasnic pečivo stravitelnější, nezpůsobuje nadýmání, déle zasytí a celkově je prospěšný pro náš nervový i svalový systém. Co je důležité, že nám déle vydrží. Uchovávám chleba v papírovém pytlíku, zabalím do bavlněné látky a následně do lněné látky. Schovám do chlebníku a celý týden odkrajuji měkký chléb, který mi ještě nikdy nesplesnivěl. Samozřejmě trochu okorává, ale nic dramatického. Když už Vám nebude po chuti, šlehnete ho do vajíčka a uděláte si chleba ve vajíčku. Samozřejmě lze koupit pytlíky přímo pro uchovávání pečiva a nemusíte to dělat tak složitě jako já.

Z kvásku lze upéct nespočet druhů pečiva. Peču převážně chleba, rohlíky a špaldové veky. Zbytkový kvásek můžeme použít na krkonošské kyselo. Lze využít i do sladkého pečení, jako je mazanec, vánočka, buchty...





Nebojte si pořídit nového domácího mazlíčka, který se Vám za vaši péči odvděčí výborným pečivem. Za málo peněz hodně muziky.