Šikovné české ručičky: České Ghíčko

První ze svých článků na blogu jsem věnovala firmě Living spoon a mimo jiné i jejich výbornému přepuštěnému máslu Ghí. Není to však jediná značka přepuštěného másla, které kupuji. 

Ghí mi nesmí chybět ve spíži, protože je to většinou můj každodenní pomocník při vaření. Další mou oblíbenou značkou je ⤍ České Ghíčko⤎. Oblíbila jsem si ho nejen díky samotnému přepuštěnému máslu, ale také výborným pomazánkám a to především Ghítele. Používám jí jako náhradu za známou lískooříškovou pomazánku, na které byl přítel pomalu závislý. Museli jsme ji mít pořád při ruce, ale protože jsem se začala hodně zajímat o kvalitní stravování, českým výrobkům a Zero Waste, musela jsem hledat alternativu na palačinky ➦ Špaldové palačinky u nás prostě musí být s lískooříškovou pomazánkou. 

Vyráběla jsem si ji sama přímo z upražených lískových oříšků, ale nebylo to pro mě dlouhodobě udržitelné. Po pár marných pokusech, najít chuťově vyhovující pomazánku, jsem narazila právě na Ghítelu. Hned napoprvé jsme ji snědli k palačinkám celou. Což není zrovna věc ke chlubení, ale bylo to znamení, že jsem konečně našla vhodný výrobek. Při druhé objednávce mi v košíku přistály rovnou dvě, aby mohla být jedna v pohotovosti. 

Jen je škoda, že není zatím k dostání v litrovém kbelíku, stejně jako její kámoška arašídová pomazánka a čisté Ghí, protože věřím, že by jsme se o ni dobře postarali. Skleničky jsou však super na další skladování potravin a nebo na marmelády. Navíc není potřeba pracně drhnout etiketu, jen sejmeme, sníme, umyjeme a můžeme dál využít. 

Nenechala jsem si ani ujít příležitost vyzkoušet kosmetiku vyráběnou s přepuštěného másla. Vybrala jsem si konopný ghí balzám a budu testovat účinnost na naši suchou pokožku. Budu jen ráda, když najdu kosmetiku vyráběnou v ČR, která bude přírodní a ještě k tomu fakt pomůže. 

Ještě bych ráda v budoucnu vyzkoušela ochucené Ghí, láká mě hlavně Chilli ghíčko. Myslím, že to jídlo může dodat zajímavý nádech. 

Podělím se s Vámi o "recept" na červenou čočku, která se výborně hodí jako příloha k masu z lososa nebo lze jíst i samostatně. Na pánvi rozpustím lžíci ghí na němž usmažím na jemno nakrájenou cibuli, až zesklovatí přisypu dle porcí červenou čočku. (půlená je uvařená skoro hned, ale celá chce trochu času) Zalijeme vodou a nebo vývarem. Teď stačí jen kontrolovat až bude čočka uvařená, poté osolíme, opepříme dle chuti a můžeme podávat. 

💬Podělte se se mnou o recepty na které používáte Ghí, ráda vyzkouším. 😉

Roste, rosteme, rostu!

Původně jsem chtěla příspěvek nazvat příhodně "Co přežilo moji péči?!", ale dala jsem si za úkol nebýt pesimistická, proto jsem použila optimističtější nadpis.

Rajčata, které to nepřežily.

Na konci února jsem přidávala příspěvek "Když nemáš zahradu ani balkón..." ,kde jsem podávala report o mých začátcích pěstitelské kariéry. Asi takhle.. rostlinka rajčat nepřežila ani jedna a pár druhů bylinek také ne. Navíc bylinky poskytla pohroma. Už jsem v minulém článku uváděla, že nemáme v nájmu parapety, proto jsem květináčky umístila na radiátor, aby se trochu slunila. Samozřejmě přítel byl tak dlouho opatrný, až se mu podařilo vše shodit. Přeživší jsem přesadila do velkého květináče a dala na bezpečnější místo. Ujala se hladkolistá petrželka, stejně tak kudrnka a sem tam i jiná bylinka.

Čím se mohu pochlubit jsou žampióny, kterým se daří mé pěstitelské záchvaty přežít.

Z čeho mám největší radost jsou rostlinky citrónovníku, které se mi povedlo přivést k životu z pecek bio citrónu.

Díky hodným lidem v mém okolí jsem doplnila svou zelenou sbírku o rýmovník, vavřín, meduňku a mátu. Momentálně se snažím vypěstovat i rostlinku z pecky bio mandarinky. Ale o tom až příště.

Správná dvojka - Vavřín s rýmovníkem v zádech

Filmjölk a Villi - nekoneční kluci

Na blog jsem již psala postup k výrobě vlastního jogurtu. Jeho výroba je skoro bezpracná, ale narazila jsem ještě na bezpracnější způsob, jak si zajistit vždy čerstvé mléčné výrobky k snídani a ráda bych se s Vámi podělila se zkušenostmi.

Filmjölk a Villi jsou běžným mléčným produktem v severských zemích. Jak wikipedie hlásá, vyrábí se fermentací kravského mléka s různými bakteriemi z druhu Lactococcus lactis a Leuconostoc mesenteroides.

Pokud Vás láká představa "nekonečných" jogurtů v lednici, čeká Vás první krok a to sehnat si na naočkování kávovou lžičku Vildy a Fildy. Poptat se v okolí, jestli už je náhodou někdo "nechová" a nebo jednoduše sednout k internetu a rozhodit sítě, třeba ty sociální. Dají se sehnat za poštovné a nebo výměnou třeba za domácí kvásek. Určitě se někdo ochotný najde, kdo se rád podělí.Třeba ve skupině na fb Podomácku z darů Země aneb Jedové doupě v akci, která má velkou zásluhu na rozmnožení kluků nejen po ČR.
Tento úkol je nejtěžší, teď už stačí si jen nachystat dvě zavařovací sklenice a kluky si "namnožit". Stačí lžička Vildy nebo Fildy do sklenice, zalijeme ji mlékem a nebo i smetanou. Zamícháme plastovou lžící.
Pozor! Mléko i smetana musí být pasterizované, aby nám bakterie, které se přirozeně vyskytují v mléce, nenadělaly paseku. 

Sklenice přikryjeme plátýnkem nebo papírem a připevníme gumičkou nebo provázkem. Necháme je pracovat dva dny v pokojové teplotě na kuchyňské lince. Poté je dáme vychladit do lednice a můžeme užírat. Hotový produkt by měl vydržet v lednici zhruba 14 dní. Vždy si necháme trochu na dně a opět dolijeme mlékem. Proto se jim říká "nekonečné jogurty".

Může nás překvapit konzistence, která není typicky jogurtová, ale mírně se ze lžičky táhne. Nelze to přesně popsat, ale řekla bych, že to připomíná řídký puding.

Kluci se od sebe mírně liší, jak konzistencí tak i chuťově. Na internetu se uvádí, že Filda je mírně nakyslejší a jeho konzistence je tekutější. Vilda je zase méně výraznější a trochu hustší. Z mé zkušenosti popis konzistence sedí, ale chuťově mám kluky úplně naopak. Více mi vyhovuje Filda, kterého mám chuťově něco jako bílý jogurt. Tudíž nevýrazná mléčná chuť. Zatímco můj Vilda je kyselejší, asi jako kefír. Tak nevím, jestli se mi nepopletly očkovací kultury a nebo sklenice.

Dále se použití meze nekladou. Používáme jak jsme zvyklý používat jogurt, zakysanou smetanu, smetanu na vaření (ale nevaříme) a nebo jako již zmiňovaný kefír.

Baví mě zkoušet dosud nepoznané, ještě navíc, když to má za důsledek lepší stravování, méně plastových či jiných obalů v mé domácnosti a nemusím lézt do supermarketu =)

Upeč si!

Byly doby, kdy neexistovala vyšlapaná cestička do marketu, ale bylo důležité předávat znalosti z generace na generaci. Upéct si vlastní chléb byl základ, který musela každá hospodyňka znát. 

Zástěra, všude kolem mouka a vonící pečivo v troubě. Pro někoho noční můra, představující hodiny uklízení a praní. Ale jsou i lidé jako já, kteří jsou v ráji, když můžou mít ruce zabořené v těstě. Bláznovství, když si pro něj mohu zajít do obchodu, že? Dá to tolik práce a toho času, než si založíte vlastní kvásek, než si zamaká rozkvas, těsto kyne, pak překládat a víte co? Je to úžasný pocit, když z trouby vytáhnete krásný voňavý bochník. Vytvoříte umělecké dílo, které můžete jako bonus sníst.
O založení kvásku a pečení vlastního pečiva je nespočet blogů a stránek. Také je dobré si pořídit nějakou knihu, jako třeba Ruce v mouce nebo Upečeno s láskou. Tam je popsáno vše potřebné.

Mé experimenty začaly pečivem s droždí a trvalo než jsem se vůbec odhodlala založit si vlastní kvásek. V podstatě jsem nakonec zjistila, že obavy nebyly na místě a není v tom nic složitého. Vrchovatou lžíci žitné mouky jsem zalila teplou vodou a vytvořila kašičku, která svojí hustotou připomíná hustší jogurt. Přikryla jsem kusem látky a zagumičkovala. Po pravidelném dokrmování žitnou moukou a vlažnou vodou, zhruba po dobu 14 dní, aby měl pořádnou sílu, jsem se dala na pečení. Měla jsem štěstí začátečníka a chleby se mi krásně daří. A nejen ty, občas se dám i na bagety, rohlíky...

Kvásek si uchovávám ve sklenici v ledničce. Občas se mi stane, že jej zapomenu nakrmit. Poté na mě Čenda (tak se prosím jmenuje) křičí z lednice svým acetonovým odérem, že by už jako jedl... Krmím ho dvakrát, až třikrát týdně a zatím bez problému prosperuje. Důležité je z něj odebírat do druhé nádoby, aby jste nekrmily regiment. Postačí lžíce kvásku. Zbylý samozřejmě nevyhazujeme, ale můžeme z něj udělat třeba krekry a nebo výborné lívance.
Upečte si vlastní boží dar. Je nespočet variací a lze i experimentovat. Se škvarkama, se slaninou, s cibulkou a nebo jen obyčejný s kmínem. Jedno mi věřte, lepší chleba, který si samy upečete, nikdy jíst nebudete.

 Kvásek dělá na rozdíl od kvasnic pečivo stravitelnější, nezpůsobuje nadýmání, déle zasytí a celkově je prospěšný pro náš nervový i svalový systém. Co je důležité, že nám déle vydrží. Uchovávám chleba v papírovém pytlíku, zabalím do bavlněné látky a následně do lněné látky. Schovám do chlebníku a celý týden odkrajuji měkký chléb, který mi ještě nikdy nesplesnivěl. Samozřejmě trochu okorává, ale nic dramatického. Když už Vám nebude po chuti, šlehnete ho do vajíčka a uděláte si chleba ve vajíčku. Samozřejmě lze koupit pytlíky přímo pro uchovávání pečiva a nemusíte to dělat tak složitě jako já.

Z kvásku lze upéct nespočet druhů pečiva. Peču převážně chleba, rohlíky a špaldové veky. Zbytkový kvásek můžeme použít na krkonošské kyselo. Lze využít i do sladkého pečení, jako je mazanec, vánočka, buchty...





Nebojte si pořídit nového domácího mazlíčka, který se Vám za vaši péči odvděčí výborným pečivem. Za málo peněz hodně muziky. 

Šikovné české ručičky: mySoap

V lednu jsem psala článek o svých nákupech na stránce fler.cz a jelikož zde nakupuji i nadále, rozhodla jsem se tématu věnovat i pár dalších článků. Tentokrát jsem oslovila několik svých srdcových prodejců ke spolupráci a díky jejich ochotě vzniknou další články v rubrice Šikovné české ručičky.

V prvním článku bych Vám ráda představila paní Andreu, kterou na fler.cz můžete najít pod názvem mySoap a stejně tak její výrobky přírodní kosmetiky.

Hledala jsem způsob jak zamezit vysychání naší pokožky a neustálému zhoršování stavu vlasů. Naše vlasy i tělo si lehce zvyknou na průmyslově vyráběné šampóny a sprchové gely, proto jsem začala kosmetiku více střídat, ale určitě nelze řešit problémy tímto způsobem donekonečna.
Na internetu se dá najít nespočet článků zabývající se drogérií a když zapátráte hlouběji, můžete narazit i na dost znepokojivé, což mě dovedlo k zamyšlení, jestli si chci vůbec na tělo "patlat" chemii. (Snažím se jíst co nejkvalitněji, ale na sebe si matlu srajdy, ach ta ironie. Čas s tím něco udělat!!) Pokud se chcete dozvědět více, doporučuji si přečíst například Pěnivé šampony a sprcháče: Velký omyl lidských koupelen.

Pátrala jsem na internetu po šetrnějším způsobu osobní hygieny a narazila jsem právě na mySoap. Chtěla jsem vyzkoušet více variant a zjistit, která z nich mi bude nejvíce vyhovovat. Měla jsem štěstí, lze si totiž objednat vzorečky mýdel. Vybrala jsem si 6 ks dle vlastního výběru a to - Březový šampon s hennou, Skořicové mýdlo, Avokádové mýdlo a šampón, Mrkvové mýdlo a šampón, Rakytníkové mýdlo a šampón, Olivovo-kokosové mýdlo a šampón, Tuhé mýdlo a šampón heřmánek a med. Plná mýdla lze objednat v různých provedení - 100 g, 80 g, bez obalu, v dárkové krabičce, s krásnou mýdlenkou, v látkovém i plstěném pytlíčku. Každý si přijde na své, protože rozmanitost je velice uspokojivá.
Velice rychle mi přišel doslova voňavý balíček, jehož vůně mě udivuje ještě teď po každém průchodu kolem poličky. Samozřejmě bez jediného plastu, v papírovém pytlíku a s papírovým proužkem na mýdle.

Testování daných produktů mi bude nějakou dobu trvat a proto se k nim v budoucnu vrátím v dalším článku. Zatím se mydlím Březovým šampónem s hennou. Vybrala jsem si jej za první oběť, protože obsahuje olej z černého kmínu, který omezuje maštění a zbavuje pokožku lupů a to já přesně potřebuji.
Nutno podotknout, že si paradoxně vlasy musí chvíli zvykat na přírodní mytí. Jsou zvyklé na chemické drancovaní a musí si obnovit jejich přirozenost (zjednodušeně řečeno). Jsem přesně ve fázi, kdy jsou mé vlasy všelijaké, ale zbavila jsem se většiny lupů (Což považuji za něco rovnající se zázraku).

Paní Andrea byla tak hodná a našla si chvíli zodpovědět mi pár otázek, protože jsem usoudila, že bude nejlepší "slyšet" i pár slov od výrobce. Závěr článku nechám tedy na ní.


Dobrý den paní Andreo, prozradíte nám jak jste se dostala k výrobě tuhých mýdel a šamponů?

"Mýdla vyrábím už sedmým rokem. Začalo to vánočním dárkem pro přátelé, kdy jsem hledala, jak využít mé bylinky ze zahrádky (a bylinkové čaje už všichni dostali:)), a objevila jsem mýdlo. Hned první mýdlo se mi povedlo a nadchlo natolik, že jsem v tom chtěla pokračovat.

Reakce přátel byla kladná a tak jsem začala studovat bylinky, na co jsou a jak působí na pokožku, vlasy apod. Docela mě to chytlo a začala jsem vymýšlet různé recepty a zkoušet mýdla na tělo i vlasy. Sháněla jsem veškerou dostupnou literaturu o výrobě mýdla a začala se více zajímat o proces výroby - techniky, jak mýdlo reague apod. Postupně se rozrůstali mí odběratelé a já se rozhodla (za podpory mých přátel), že bych mohla svá mýdla prodávat.

Je pravda, že od rozhodnutí po atestaci uběhla docela dlouhá doba (za trpělivost mých přátel velmi děkuji:)). Většinu času totiž věnuji svým třem dětem a jejich domácímu vzdělávání, taky zahrádce ... Ale tvořit mýdla, vymýšlet recepty, navštěvovat kurzy aromaterapie, seznamovat se s bylinkami a vše kolem toho mě baví, uspokojuje a přináší radost."

Všimla jsem si, že svůj sortiment rozšiřujete i o jiné výrobky, jako pomáda na rty, tělová másla, balzámy atd. Máte v plánu nějakou novinku, kterou by jste nám prozradila?
"Ke šlehaným máslům jsem se vlastně dostala díky dceřiným problémům s pokožkou, kterou jsme vyléčili vysazením veškeré běžné kosmetiky a používáním domácích šlehaný másel. Nyní na fléru přibudou ještě tuhé parfémy a na jaro plánuji uvést dva pleťové krémy - lehce tónující krém s propolisem (který je u mých známých velmi oblíbený) a krém na vrásky a červené žilky (byl vlastně vytvořen na objednávku a opravdu prý s problematikou červených žilek zabral, což mám radost:)). A to není vše...nechte se překvapit..."


Řekla by jste čtenářům, proč by se měla raději používat přírodní kosmetika a drogerie?

"Když procházím obchodem s drogérií a vidím tam tuhá mýdla za pár korun bez obsahu glycerínu (který vzniká přirozeně procesem zmýdelnění, ale z těchto komerčních mýdel je odebírán na jiné kosmetické účely a proto pokožku vysušují) a přeparfémované syntetickými oleji, tak mě to mrzí. Jakmile člověk vyzkouší přírodní mýdlo, chce něco změnit, cítí, že něco není v pořádku a chce to jinak, tak tu změnu na sobě pozná a už nebude chtít jinak. Ale na to si každý musí přijít sám a rozhodně nechci nikoho přesvědčovat, co je dobré a co ne. Navíc vše souvisí se vším a zrovna pokožka odráží zejména naši psychiku. Je potřeba nejen řešit symptomy (mám problém s pokožkou - volba přírodní kosmetiky), ale i příčinu (vyřešit, proč se mi to děje).

Pojďme se ale podívat na nějaké argumenty, proč třeba já konkrétně používám tuhé mýdlo:

- je vyrobeno procesem tzv. metodou za studena - takové mýdlo si zachovává všechny cenné složky, stává se jemnějším a uvádí se, že je velmi dobře tolerované i citlivou a suchou pokožkou či pokožkou s dermatologickými problémy.

- obsahuje kvalitní ingredience, pokud možno bio, oleje lisované za studena. Mýdla neobsahují živočišné tuky, nejsou v nich aromata a barviva, parabeny, stabilizátory, chemické tenzidy, konzervační látky apod. Pokud mýdlo stojí 10-15Kč co asi může obsahovat? Jsou to kvalitní ingredience? Jaké mají chemické látky účinky na pokožku?

- vůně mýdel je jemná, nevtíravá, přirozená... používám esenciální oleje - ani v jednom mýdle nenajdete syntetickou vůni či vonný olej. Vůně je oproti vůním z obchodu opravdu přirozená, povzbuzující...

- celý proces výroby mám pod kontrolou já sama - od sběru bylin, jejich sušení, výroby bylinných macerátů až po nákup ingrediencí. Veškeré mé výrobky jsou testovány v státním zdravotnickém ústavu.

- ekologická zátěž - kolik plastových obalů ze sprchových gelů vyhodíme? Po mýdle vám zůstane proužek papíru, který hodíte na kompost...

- a to nejdůležitější - jejich příznivé účinky na tělo, kladné reakce mých zákazníků, kteří cítí, jak se jim pokožka zlepšuje, příznivě působí na ekzémy, lupénky...někteří přestanou používat krémy, protože nevysušují pokožku a tak dále...

Takto bych mohla pokračovat dál a dál, ale jak jsem psala na začátku, každý si volí svoji cestu...Já bych jen na závěr dodala - zjišťujte si informace o ingrediencích na kosmetických výrobcích a jejich účincích na tělo a zhodnoťte, zda chcete jít touto cestou. Za zkoušku nic nedáte - zkuste to a pokud budete spokojení, máte vyhráno! Ve vaší koupelně se brzy vytratí veškerá komerční kosmetika a už nebudete chtít jinak:) A pokud se nechcete vzdát voňavých sprchových gelů a šampónů, poohlídněte se alespoň po těch šetrnějších k pokožce. Bude vám za to vděčná:)"

Andrea