Šikovné české ručičky: České Ghíčko

První ze svých článků na blogu jsem věnovala firmě Living spoon a mimo jiné i jejich výbornému přepuštěnému máslu Ghí. Není to však jediná značka přepuštěného másla, které kupuji. 

Ghí mi nesmí chybět ve spíži, protože je to většinou můj každodenní pomocník při vaření. Další mou oblíbenou značkou je ⤍ České Ghíčko⤎. Oblíbila jsem si ho nejen díky samotnému přepuštěnému máslu, ale také výborným pomazánkám a to především Ghítele. Používám jí jako náhradu za známou lískooříškovou pomazánku, na které byl přítel pomalu závislý. Museli jsme ji mít pořád při ruce, ale protože jsem se začala hodně zajímat o kvalitní stravování, českým výrobkům a Zero Waste, musela jsem hledat alternativu na palačinky ➦ Špaldové palačinky u nás prostě musí být s lískooříškovou pomazánkou. 

Vyráběla jsem si ji sama přímo z upražených lískových oříšků, ale nebylo to pro mě dlouhodobě udržitelné. Po pár marných pokusech, najít chuťově vyhovující pomazánku, jsem narazila právě na Ghítelu. Hned napoprvé jsme ji snědli k palačinkám celou. Což není zrovna věc ke chlubení, ale bylo to znamení, že jsem konečně našla vhodný výrobek. Při druhé objednávce mi v košíku přistály rovnou dvě, aby mohla být jedna v pohotovosti. 

Jen je škoda, že není zatím k dostání v litrovém kbelíku, stejně jako její kámoška arašídová pomazánka a čisté Ghí, protože věřím, že by jsme se o ni dobře postarali. Skleničky jsou však super na další skladování potravin a nebo na marmelády. Navíc není potřeba pracně drhnout etiketu, jen sejmeme, sníme, umyjeme a můžeme dál využít. 

Nenechala jsem si ani ujít příležitost vyzkoušet kosmetiku vyráběnou s přepuštěného másla. Vybrala jsem si konopný ghí balzám a budu testovat účinnost na naši suchou pokožku. Budu jen ráda, když najdu kosmetiku vyráběnou v ČR, která bude přírodní a ještě k tomu fakt pomůže. 

Ještě bych ráda v budoucnu vyzkoušela ochucené Ghí, láká mě hlavně Chilli ghíčko. Myslím, že to jídlo může dodat zajímavý nádech. 

Podělím se s Vámi o "recept" na červenou čočku, která se výborně hodí jako příloha k masu z lososa nebo lze jíst i samostatně. Na pánvi rozpustím lžíci ghí na němž usmažím na jemno nakrájenou cibuli, až zesklovatí přisypu dle porcí červenou čočku. (půlená je uvařená skoro hned, ale celá chce trochu času) Zalijeme vodou a nebo vývarem. Teď stačí jen kontrolovat až bude čočka uvařená, poté osolíme, opepříme dle chuti a můžeme podávat. 

💬Podělte se se mnou o recepty na které používáte Ghí, ráda vyzkouším. 😉

Roste, rosteme, rostu!

Původně jsem chtěla příspěvek nazvat příhodně "Co přežilo moji péči?!", ale dala jsem si za úkol nebýt pesimistická, proto jsem použila optimističtější nadpis.

Rajčata, které to nepřežily.

Na konci února jsem přidávala příspěvek "Když nemáš zahradu ani balkón..." ,kde jsem podávala report o mých začátcích pěstitelské kariéry. Asi takhle.. rostlinka rajčat nepřežila ani jedna a pár druhů bylinek také ne. Navíc bylinky poskytla pohroma. Už jsem v minulém článku uváděla, že nemáme v nájmu parapety, proto jsem květináčky umístila na radiátor, aby se trochu slunila. Samozřejmě přítel byl tak dlouho opatrný, až se mu podařilo vše shodit. Přeživší jsem přesadila do velkého květináče a dala na bezpečnější místo. Ujala se hladkolistá petrželka, stejně tak kudrnka a sem tam i jiná bylinka.

Čím se mohu pochlubit jsou žampióny, kterým se daří mé pěstitelské záchvaty přežít.

Z čeho mám největší radost jsou rostlinky citrónovníku, které se mi povedlo přivést k životu z pecek bio citrónu.

Díky hodným lidem v mém okolí jsem doplnila svou zelenou sbírku o rýmovník, vavřín, meduňku a mátu. Momentálně se snažím vypěstovat i rostlinku z pecky bio mandarinky. Ale o tom až příště.

Správná dvojka - Vavřín s rýmovníkem v zádech

Filmjölk a Villi - nekoneční kluci

Na blog jsem již psala postup k výrobě vlastního jogurtu. Jeho výroba je skoro bezpracná, ale narazila jsem ještě na bezpracnější způsob, jak si zajistit vždy čerstvé mléčné výrobky k snídani a ráda bych se s Vámi podělila se zkušenostmi.

Filmjölk a Villi jsou běžným mléčným produktem v severských zemích. Jak wikipedie hlásá, vyrábí se fermentací kravského mléka s různými bakteriemi z druhu Lactococcus lactis a Leuconostoc mesenteroides.

Pokud Vás láká představa "nekonečných" jogurtů v lednici, čeká Vás první krok a to sehnat si na naočkování kávovou lžičku Vildy a Fildy. Poptat se v okolí, jestli už je náhodou někdo "nechová" a nebo jednoduše sednout k internetu a rozhodit sítě, třeba ty sociální. Dají se sehnat za poštovné a nebo výměnou třeba za domácí kvásek. Určitě se někdo ochotný najde, kdo se rád podělí.Třeba ve skupině na fb Podomácku z darů Země aneb Jedové doupě v akci, která má velkou zásluhu na rozmnožení kluků nejen po ČR.
Tento úkol je nejtěžší, teď už stačí si jen nachystat dvě zavařovací sklenice a kluky si "namnožit". Stačí lžička Vildy nebo Fildy do sklenice, zalijeme ji mlékem a nebo i smetanou. Zamícháme plastovou lžící.
Pozor! Mléko i smetana musí být pasterizované, aby nám bakterie, které se přirozeně vyskytují v mléce, nenadělaly paseku. 

Sklenice přikryjeme plátýnkem nebo papírem a připevníme gumičkou nebo provázkem. Necháme je pracovat dva dny v pokojové teplotě na kuchyňské lince. Poté je dáme vychladit do lednice a můžeme užírat. Hotový produkt by měl vydržet v lednici zhruba 14 dní. Vždy si necháme trochu na dně a opět dolijeme mlékem. Proto se jim říká "nekonečné jogurty".

Může nás překvapit konzistence, která není typicky jogurtová, ale mírně se ze lžičky táhne. Nelze to přesně popsat, ale řekla bych, že to připomíná řídký puding.

Kluci se od sebe mírně liší, jak konzistencí tak i chuťově. Na internetu se uvádí, že Filda je mírně nakyslejší a jeho konzistence je tekutější. Vilda je zase méně výraznější a trochu hustší. Z mé zkušenosti popis konzistence sedí, ale chuťově mám kluky úplně naopak. Více mi vyhovuje Filda, kterého mám chuťově něco jako bílý jogurt. Tudíž nevýrazná mléčná chuť. Zatímco můj Vilda je kyselejší, asi jako kefír. Tak nevím, jestli se mi nepopletly očkovací kultury a nebo sklenice.

Dále se použití meze nekladou. Používáme jak jsme zvyklý používat jogurt, zakysanou smetanu, smetanu na vaření (ale nevaříme) a nebo jako již zmiňovaný kefír.

Baví mě zkoušet dosud nepoznané, ještě navíc, když to má za důsledek lepší stravování, méně plastových či jiných obalů v mé domácnosti a nemusím lézt do supermarketu =)